Vstup do posvátné instituce manželství nebyl vždy opředen romantickým kouzlem, kde je láska mírou všech věcí. Spíše naopak. Láska v minulosti často neměla s manželstvím společného téměř nic. Naši předci by jistě z celého procesu nasazování nejdříve zásnubních prstenů při zásnubách a později snubních na svatbě byli stejně v šoku, jako jsme my z jejich představy vstupu do manželství.

Vstup do posvátné instituce manželství nebyl vždy opředen romantickým kouzlem, kde je láska mírou všech věcí. Spíše naopak. Láska v minulosti často neměla s manželstvím společného téměř nic. Naši předci by jistě z celého procesu nasazování nejdříve zásnubních prstenů při zásnubách a později snubních na svatbě byli stejně v šoku, jako jsme my z jejich představy vstupu do manželství. V těchto pěti bodech se realita poté, co muž před ženou poklekl se zásnubním prstenem v ruce a požádal ji o ruku, tolik lišila od dneška.

Svatba z lásky? Vyloučeno!

V případě tradiční svatby se vším, co k ní patří – včetně stejných snubních prstenů, svatebního polibku a kytice květin pro nevěstu byla láska považována za dětinskou hloupost a jako taková neměla mezi dvěma lidmi po svatbě místo. Ve starověkém Římě se věřilo, že je nepřípustné, aby do sebe byli manželé zamilovaní.

Zásnuby jako šťastná událost? V žádném případě!

Svatba neprobíhala ze svobodné vůle dvou zamilovaných lidí. Snubní prsteny tak spíše než vyznání lásky připomínaly okovy. Před čtyřmi tisíci lety v Mezopotámii manželství připomínalo spíše otroctví. Muži i ženy bez rozdílu byli do manželství nuceni svými rodiči a svatbou se získával vliv nebo bohatství. Svatba jako čistě ekonomický kalkul byl častý až do středověku, zejména u vyšších vrstev.

Svatba kvůli dětem? Vůbec ne!

Zásnuby a svatba probíhají z tolika různých důvodů. Plození dětí byl odpradávna jedním z nich. Nebo ne? Ukázalo se, že v minulosti to rozhodně nebyl jeden z hlavních důvodů, proč si snoubenci před oltářem vyměnili snubní prsteny. Obzvláště pro manžele, kteří nepatřili k vyšší společenské vrstvě děti narozené až po svatbě nebyly prioritou.

Právo rozhodnout se? Pro ženy ne!

Dnešní žena či dívka chystající se vstoupit do manželství rozhoduje téměř o všem, co se týká příprav na svatbu – od zásnubního prstenu až po volbu kravaty ženicha. A v manželství má poté mužský i ženský hlas stejnou sílu. Tomu tak dříve rozhodně nebylo. Vstupem do manželství žena pozbyla prakticky všechna svá práva a musela potlačit svou osobnost. A to mluvíme například ještě o vcelku nedávné americké koloniální historii.

Únos nevěsty? Dříve nejen z legrace!

Jeden ze zvyků, který se dochoval až do dnešních dnů je únos nevěsty. Tato zábavná kratochvíle však nebyla vždy tím, čím je dnes a o zábavu v ní vůbec nešlo. Ve středověku totiž nebyl únos nevěsty ničím výjimečným. U bohatých svateb ve vyšších vrstvách se to čas od času stávalo a cílem lapků bylo získat za propuštění nevěsty tučné výkupné.

Dnes už je naštěstí doba jiná a místo únosu se tak můžete těšit na lásku, romantiku a různé radosti, které vás při společném soužití čekají. A ještě se budete moci celý život kochat krásným snubním prstenem. Třeba některým z naší široké nabídky.