V dávné minulosti vznikla tradice, která se ukotvila téměř v každé kultuře. Když muž chtěl požádat ženu, aby se stala jeho chotí, daroval ji prsten, který měl symbolizovat příslib manželství, nekonečnou lásku a štěstí až do konce života.

V dávné minulosti vznikla tradice, která se ukotvila téměř v každé kultuře. Když muž chtěl požádat ženu, aby se stala jeho chotí, daroval jí prsten, který měl symbolizovat příslib manželství, nekonečnou lásku a štěstí až do konce života.

Existuje ovšem i méně romantický výklad o vzniku zásnubních prstenů, které v krátkosti měly symbolizovat pojištění nevinnosti u nastávající manželky. Na počátku dvacátého století byly ženy v Americe povinovány býti nevinnými v jejich svatební den. Pokud ovšem zasnoubená žena nevinná nebyla, ačkoliv byla se svým nastávajícím mužem a ten ji opustil, byla společností považována za poškozené zboží. Vztah ženy a muže během doby kdy jsou zasnoubení a žena nosí na svém prsteníčku zásnubní prsten je obdobná vztahu mezi dlužníkem a věřitelem.

Diamantový zásnubní prsten se tedy stal jistým pojištěním i pro ženy, které v něm měly určitou finanční jistotu, že pokud je jejich nastávající opustí, budou mít určitý finanční základ. Zásnubní prsten by v ideálním případě měl odpovídat zhruba dvojnásobku platu nastávajícího manžela.

Zásnubní prsteny se přes všechny možné výklady staly součástí i našich životů. Ať se jedná o tradici s jakýmikoliv kořeny, romantičnost předávání zásnubního prstenu ženě je velice očekávaným okamžikem na straně každé slečny. Stejně jako společnost neopustila od slavení Vánoc, stejně tak se drží i žádání o ruku spolu se zásnubním prstenem, který je vybírán buďto před samotným vyslovením žádosti, nebo i společně po dohodě páru.