Svatba je ve filmu stále lákadlem. Ať už se jedná o tradiční, velmi klasickou svatbu nebo komediální jízdu se spoustou neočekávaných situací a legračních zážitků, nebo o drama, kde jde o holý život, filmoví tvůrci zvraty ve scénáři, co se týká svatby, rozhodně nešetří.

Svatba je ve filmu stále lákadlem. Ať už se jedná o tradiční, velmi klasickou svatbu nebo komediální jízdu se spoustou neočekávaných situací a legračních zážitků, nebo o drama, kde jde o holý život, filmoví tvůrci zvraty ve scénáři, co se týká svatby, rozhodně nešetří.

Trhák Quentina Tarantina Kill Bill je rozdělen do dvou částí, ale svatba jakoby byla ústředním motivem této poctě žánrovým filmům v podání režiséra, který nejde pro litr krve daleko. Ve druhém díle se tajemstvím obestřená svatba konečně odhaluje ve své plné kráse. Nevěsta v bílých šatech v zapadlém kostelíku kdesi v poušti zlehka našlapuje do písku a ještě netuší, že si s budoucím manželem svatební prsteny nikdy nevymění. Stvrzením jejich lásky ještě před svatbou nebyl prsten zásnubní, ale láska, která nepočkala do svatby a která jí vzdouvá šaty v oblasti břicha. Setkání nevěsty s předchozím milencem na terase kostela se nese na vlně zlověstné atmosféry a i tomu nejméně vnímavému divákovi je jasné, že tady se zkrátka krásné nevěstě snubní prsten na prstu nezaleskne, nedojde ke svatebnímu – prvnímu manželskému polibku a svatební kytice tak akorát zakryje něčí hrob.

Ze svatby – jednoho z nejveselejších dní v životě každého, kdo je zamilován a touží svou lásku stvrdit vyslovením „ano“ a nasazením snubního prstenu, se stanou hotová jatka. I pro dramatický kontrast bílé a rudé, která je však v černobílé verzi scény utlumena, vešla svatební scéna Kill Bill do historie kinematografie. 

Dalším kultovním snímkem, v němž se objeví scéna svatby, je Absolvent. Vlastně nejde tak úplně o svatbu jako o ne-svatbu, přerušení svatby. Ale fakt, že k výměně snubních prstenů nikdy nedojde, zato dojde k únosu nevěsty, se kterým nastávající novomanželka plně souhlasí, tuto scénu, kde je všechno – od svatebních hostů, svatebních šatů a květinové výzdoby a kostela, který se ženichovi a hostům stane osudným, činí nezapomenutelnou. Sice bez zásnubního a snubního prstenu na prstě, zato se širokým úsměvem na rtech, sedí v závěrečné scéně nevěsta a onen absolvent na zadních sedadlech autobusu a ujíždějí od všeho toho svatebního veselí, které neproběhne.