Prsteny s kamenem, vzpomínka na Prométhea

Zásnuby jsou důležitým přechodovým rituálem převážně v životě dvou mladých lidí, kteří si vybrali společnou cestu a doufají, že spolu stráví celý život. Na znamení rozhodnutí, které učinili a času, který spolu do svatby budou trávit už jako snoubenci, muž ženě navléká zásnubní prsten. Ten je typicky zdoben kamenem.

Blyštivý šperk, který zdobí ženinu ruku, není jen symbolem lásky, ale i vděčnosti. Přestože si nádherný šperk s kamenem na ruce ženy, která již brzy bude nevěstou a u oltáře nasadí prsten snubní, spojujeme s věrností, čekáním a možná i trochu netrpělivostí, prsten s kamenem v sobě z dávných dob nese zlomky mnohem většího příběhu. Nevěříte? Ale určitě už jste ten příběh slyšeli.

Vystupuje v něm Prométheus, syn posledních Titánů, který se na zemi cítil velmi opuštěně. A protože každý chce mít někoho, s kým by mohl sdílet radosti i strasti, dělit se s ním o dojmy a pocity, vytvořil Prométheus z hlíny člověka. Athéna neživé hmotě vdechla život a Prométheus člověka začal učit, ukazovat mu všechno, co znal. Bohužel lidi nenaučil, jak si vážit Bohů a ti jim za trest vzali oheň.

Bez ohně ale není života a zoufalí lidé prosili svého přítele o pomoc. Prométheus neváhal ani chvíli, lidi miloval. Ukradl Bohům oheň a vrátil ho lidem na zemi. Zeus si takovou urážku nenechal líbit, seslal na lidstvo nemoci, bídu a neštěstí a Promethea nechal přikovat ke skále. Denně k nebohému hrdinovi přilétal orel, aby mu vykloval játra. Den za dnem Prométheus snášel hrozná muka pro své milované lidi. Když ho nakonec osvobodil jiný hrdina, Hérakles, a lidé se dozvěděli o hrůzách, které kvůli nim podstupoval, z vděčnosti začali nosit prsteny s kamenem, s tím kamenem, ke kterému byl připoután. Prsten jim připomínal, že je kdysi hrdina zachránil. A připomínáme si to dodnes. Dokonce i v takové intimní chvíli, jakou svatba je.