Původ a historie zásnubních prstenů

Na začátek několik faktů o zásnubních prstenech: dává jej zpravidla muž ženě při žádosti o ruku a žena jej následně, až do svatby, nosí na prsteníčku levé ruky. Po svatbě na tento prsteníček umístí snubní prsten a má tři možnosti, kam přesunout prsten zásnubní: buďto jej nechat na levém prostředníčku nad snubním prstenem, posunout jej na levý prostředníček anebo jej přendat na pravý prsteníček. Právě poslední varianta je tou nejběžněji užívanou. Co se týče designu, tak zásadní odlišnost zásnubního prstenu od toho snubního je umístění kamene či více kamenů do jeho středu. Nejčastěji se pro toto zdobení používají brilianty nebo jako levnější varianta zirkony.
 

Podle dostupných pramenů má zásnubní prsten svoje prvopočátky už ve starověkém Egyptě, kdy měl podobu proužku kovu spojeného do celistvého kruhu – ten měl symbolizovat nekonečnost. Ve starém Římě na tom byly nevěsty velmi dobře, dostávaly totiž rovnou dva zásnubní prsteny. Jeden z prstenů byl zlatý a byl určen pro nošení na veřejnosti; druhý, kamenný, nosily ženy během domácích prací.
 

Na začátku 13. století tehdejší papež Innocent III. vydal nařízení týkající se období od zásnub k samotné svatbě a v rámci tohoto nařízení se staly zásnubní prsteny doslova boomem – symbolizovaly totiž příslib budoucího sňatku. Zásnubní prsten s diamantem v podobě, v jaké ho známe dnes, se začal používat až ve 30. letech minulého století a další nárůst popularity jej čekal na konci 40. let.
 

V posledních letech se začal hlavně v USA rozmáhat trend zásnubních prstenů pro muže. Tato novinka je dána jak emancipací žen, tak i novou módní vlnou šperků s diamanty určených speciálně pro muže. V našich zeměpisných šířkách tento trend příliš rozšířený není a tak se z krásy zásnubních prstenů těší ve většině případů jen ženy.