Zlato, platina, palladium. Jak šperkaři pracují s drahými kovy?

Šperk a šperkařství. Řemeslo staré jako lidstvo samo. Archeologické artefakty dokazují, že první šperky krášlily už před dávnými 130 tisíci lety neandrtálce. Jako materiál sloužilo vše, co nabídla příroda. Nicméně o skutečném šperkařství můžeme hovořit až se schopností lidstva zpracovávat kovy.

Od doby bronzové po současnost

Zlato sice bylo známé od pradávna, ale sloužilo pouze vyvoleným. Ve starověkém Egyptě faraonům a úzké skupince kněží. Masové rozšíření šperků, ozdob, zbraní a dalších předmětů přinesl až bronz. Precizně zpracované náušnice, spony, jehlice, náramky, náhrdelníky a další šperky často inspirují i dnešní šperkaře.

S vývojem technologií vstupovaly na scénu další kovy tak, jak člověk zvládal jejich zpracování. Zpracování ovlivňují zejména tři fyzikální vlastnosti: Teplota tání, hustota a tvrdost. Některé kovy jsou tvrdé a nepoddajné, některé zase měkké a je právě úkolem šperkaře využít vlastností kovů k výrobě nádherných šperků.

I když je v této branži používána řada obecných kovů a jejich slitin, tak mistra šperkaře prozradí až práce s drahými kovy. Králem mezi nimi je nepochybně zlato, jemuž v současnosti „šlapou na paty“ platina s palladiem.

Prestižní šperky z prestižních kovů

Zlatá klasika

Zlato je od nepaměti nejznámější a nejoblíbenější materiál pro výrobu šperků. Barvou a zářivostí připomíná slunce a proto bylo mnoha pradávnými civilizacemi zbožšťováno. Důvodem hojného používání zlata je jeho relativně snadné zpracování, zejména nízký bod tání (1 064° C) umožňující odlévání i v primitivnějších podmínkách. Mírnou překážkou je nízká tvrdost (2,5 dle Mohsovy stupnice). Dovoluje sice snadné opracování, ale také způsobuje náchylnost šperku k poškození.

Proto k výrobě šperků neslouží ryzí 24 karátové zlato, ale jeho slitiny s jinými kovy mající nejčastěji 18 nebo 14 karátů. Karát, na rozdíl od drahých kamenů, neudává váhu, ale podíl ryzího zlata ve slitině. 75 % čistého kovu obsahuje 18 karátové a 58,5 % 14 karátové zlato. Podíl a druh jiných použitých kovů zvyšuje tvrdost zlata a ovlivňuje jeho zabarvení.

Žluté zlato je slitinou s mědí nebo zinkem, kovy zaručujícími stálobarevnost šperku. Růžové zlato vzniká přidáním mědi a stříbra. Míru zbarvení určuje podíl stříbra. Je-li použita pouze měď, pak hovoříme o červeném zlatu, které má nižší tvrdost. Velice oblíbené je bílé zlato, slitina s kovy, které zlato odbarvují. Nejvhodnější příměsi představují stříbro, zinek,nikl a palladium. Barva je stálá na vzduchu a kov lze vyleštit do vysokého lesku. Samozřejmě tento výčet není úplný, ale zmiňuje nejoblíbenější podoby zlata.

Kvalitu zlata určuje ryzost, podíl zlata ve slitině. Na špercích vyrobených v České republice je vyznačen tzv. puncem. Má podobu zlomkového čísla, kde čitatel udává počet váhových jednotek zlata v celku. Celek vyjadřuje jmenovatel. Puncovní značka 18 karátového zlata má tedy hodnotu 750/1000. Složitější je situace u šperků vyrobených v zahraničí. Chcete-li mít i v tomto případě jistotu, že nebudete ošizeni, zjistěte si potřebné informace předem.

Neokázalý platinový luxus

Platinu, šedobílý kov v přírodě nalézaný ryzí, znali i ve starověku, ale vysoký stupeň tání (1 768° C) dlouho bránil jejímu zpracování. Až do roku 1920. Vyskytuje se ve valounech a šupinkách. Proto platina byla dříve do šperků vsazována podobně jako drahé kameny.

Umění platinu odlévat jí otevřelo bránu do světa šperkařství. Její chloubou je vysoká ryzost 90 až 95 %. Pevnost a tvrdost (4,5) poskytují záruku bezpečného vsazení diamantů a jiných drahých kamenů, takže je ideální pro zásnubní prsteny. Tyto vlastnosti z ní dělají skvělý a moderní materiál pro prstýnky, ale i jiné šperky, u kterých je předpoklad dlouhodobého nošení. Podobně jako zlato je označována puncem.

Šperky z platiny představují maximální kvalitu a luxus. Francouzský král Ludvík XVI. zastával názor, že platina je jediný skutečně královský kov. Platinové šperky představují třešničku na dortu elegance, napovídají, že jsou nošeny skutečnými osobnostmi. Moderní design, platina a stále dokonalejší šperkařské technologie... to je budoucnost.

Popelka se dere na výsluní

Palladium, stříbřitě lesklý kov používaný původně k výrobě bílého zlata, překračuje poslední dobou vlastní stín a nabývá stále větší popularity. I v roli samostatného šperkařského materiálu. V porovnání s hlavní konkurencí, zlatem a platinou, má několik výhod. Při tvrdosti rovnocenné s platinou (4,75) je významně lehčí. Nižší hustota kovu napovídá, že je vhodný pro výrobu náušnic, náhrdelníků a vůbec všech šperků, u nichž hraje váha důležitou roli. Palladium je navíc hypoalergenní, je bělejší než bílé zlato avšak o něco tmavší, stálobarevné s vysokým leskem a velice odolné.

Často rozhoduje i cena. Prsten vyrobený z palladia je levnější než stejný prsten ze zlata nebo platiny. Palladium nespadá pod puncovní zákon, proto šperky z něj vyrobené nenesou ani státní puncovní značku. Standardně šperkaři pracují se slitinou obsahující palladium, stříbro a ruthenium.

Palladiové šperky je stále častěji vidět na červených kobercích festivalů nebo při předávání cen jako Emmy nebo Oscar. Palladium se zkrátka pomalu proměňuje z Popelky v princeznu, a přestože prsteny a šperky ze zlata a platiny jsou kvalitnější i prestižnější, byla by chyba palladium přehlížet.

Prsten s briliantem a oddělenými obroučkami	Zásnubní prsten s jedenácti brilianty	Zásnubní prsten se sedmi kameny
Elegantní zásnubní prstýnek, jehož jediný kámen je držen mezi dvěma oddělenými konci obroučky. Krapny po stranách kamínku slouží nejen jako podpěra, ale také jako jemný a zajímavý dekorativní prvek	Bohatě zdobený zásnubní prsten, z něhož doslova přechází zrak. Deset třpytivých kamenů doplněných o jemné zdobení po okrajích prstenu a velký centrální kámen vžene vaší vyvolené do očí slzy dojetí.	Dopřejte své vyvolené oslnivý přepych. Vyberte bohatě zdobený zásnubní prstýnek, na jehož obroučce je mezi osmi krapnami uchyceno sedm oslnivých kamenů. Krásu prstenu podtrhuje zejména velký centrální briliant.